Základní škola a Mateřská škola Nové Hrady

Tvořivá škola

pro život

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání zpracovaný podle RVP ZV

Školní vzdělávací program

6Identifikační údaje

6.1Název programu

Tvořivá škola pro život.

6.2Předkladatel

Základní škola a Mateřská škola Nové Hrady

Adresa: Nové Hrady 47, 539 45 Nové Hrady

IČO: 70987041

Ředitel školy: Mgr. Petr Čermák

Telefon: 469 325 101

Mobil: 739 034 637

E-mail: zs.novehrady@seznam.cz

http://www.zsnovehrady.cz

6.3Zřizovatel školy

Obec Nové Hrady

Adresa: Nové Hrady 123, 539 45 Nové Hrady

Starosta obce: Jaromír Raba

Telefon: 469 325 104

6.4Platnost dokumentu

Projednáno na Pedagogické radě dne 19.1.2023

Platnost od: 1. 2. 2023

Číslo jednací: 3/2023

Razítko školy: Podpis: …………………………

Mgr. Petr Čermák, ředitel

2 Charakteristika školy

2.1. Úplnost a velikost školy

Základní škola a Mateřská škola Nové Hrady je málotřídní škola, která poskytuje vzdělání žákům pěti ročníků.

Součástmi školy je mateřská škola s jedním věkově smíšeným oddělením s kapacitou 25 dětí, základní škola s kapacitou 40 žáků, školní družina s kapacitou 25 dětí a školní jídelna s kapacitou 100 jídel.

Pozitivem školy je umístění všech součástí v jedné budově, děti jsou vzdělávány ve škole od mateřské školy do konce 5. ročníku základní školy. Po ukončení 5. ročníku žáci většinou přecházejí do Základní školy Proseč. Žáci se ve škole vzdělávají ve věkově smíšených třídách. V jedné třídě se učí žáci tří postupných ročníků a ve druhé třídě žáci dvou ročníků.

Škola se nachází v malé vesnici, kde dochází k úbytku obyvatel. Je zde málo pracovních příležitostí, lidé musí za prací a úřady dojíždět. Školské zařízení bylo původně plně organizované s 9 postupnými ročníky, nyní je pouze málotřídní. I když patří mezi malé školy, má dlouholetou tradici a obec má zájem o její zachování. Výhledově by se situace ve škole v počtu žáků měla udržet přibližně na stejné úrovni jako nyní. Z celkového počtu žáků školského zařízení více než polovina do školy dojíždí z okolních obcí: Leština, Mokrá Lhota, Dvořiště, Doubravice, Podhořany a Javorníček.

Dopravní obslužnost je přiměřená, vyučování je přizpůsobeno autobusovým spojům.

Škola zajišťuje výuku žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, integruje je do výuky, je schopna zajistit výuku žáků nadaných a mimořádně nadaných.

Co by škola chtěla vylepšit: modernizovat a rozšiřovat počítačovou síť, dobudovat školní zahradu s altánkem, který by se mohl využívat pro výuku v přírodě.

2.2. Co nabízíme

Škola nabízí vyučování přiměřené možnostem žáků, které je přínosem pro jejich rozvoj. Motivujeme žáky k celoživotnímu vzdělávání.

Integrujeme žáky, kteří potřebují individuální přístup při vzdělávání, snažíme se být komunitní školou. Hledáme uplatnění každého žáka, chceme, aby každý žák mohl vyniknout v nějakém oboru nebo činnosti a tím zažil úspěch a vlastní uspokojení. Spolupracujeme s institucemi zabývajícími se výchovou a vzděláváním žáků se specifickými výukovými a výchovnými potřebami. Učíme žáky žít v multikulturním prostředí, pomáhat handicapovaným a zdravotně postiženým spoluobčanům. Nedostatky žáků ( řečové vady, specifické poruchy učení a chování) odstraňujeme formou speciálních náprav a cvičení, která respektují postižení daného žáka.

Podněcujeme fantazii, rozvíjíme dětskou tvořivost, budujeme u dětí kladný vztah ke škole a ke vzdělávání. Žáci jsou schopni spolu s vyučujícími nacvičit hudební, taneční či dramatické vystoupení pro ostatní žáky, ale i rodiče a veřejnost.

Vyučující se snaží podporovat u žáků kladný a citlivý vztah k přírodě, ve které je naše škola zakomponovaná, vytvářet vztahy důvěry a porozumění mezi lidmi, chránit si své zdraví, uvědomovat si sebe sama a respektovat ostatní. Důraz je kladen na mezilidskou komunikaci, které se žáci učí již od vstupu do mateřské školy.

Zaměřujeme se na výchovu k ochraně životního prostředí.

Budujeme ve škole klima důvěry, respektu mezi žáky, žáky a učiteli, učiteli a rodiči. Hledáme nejvhodnější cesty k zefektivnění vzdělávání. Také se snažíme vytvářet ve škole estetické prostředí, které pomáhá formovat u žáků jejich postoj k umění a kráse.

Od počátku školní docházky jsou žáci vedeni k dobrému zvládnutí čtenářských dovedností a tím i čtenářské gramotnosti, cvičí se ve vzájemné komunikaci, vedeme žáky k tomu, aby se aktivně podíleli na práci školy, ale i svých osobních aktivit formou sebehodnocení.

Ve výuce využíváme moderní technologie, žáci mají přístup na PC, aktivně pracují s internetem a novými technologiemi.

Žáci mohou využívat žákovskou knihovnu.

Vyučujeme anglický jazyk od třetího ročníku v rámci povinné výuky.

Práce ve věkově smíšených odděleních se nám osvědčila a napomáhá spolupráci dětí, starší žáci vedou mladší spolužáky, jsou jim příkladem a pomocníky.

Pro školu je důležité, aby se žáci vzdělávali s porozuměním, opouštíme encyklopedickou výuku a klademe důraz na vytváření klíčových kompetencí neboli schopnostem k učení, řešení problémů, kompetencím komunikativním, sociálním a pracovním.

2.3. Vybavení školy

Budova školy je stará, rekonstruovaná a dobře udržovaná. V budově jsou využívány všechny místnosti.

V přízemí je umístěna mateřská škola a školní kuchyň. V prvním patře jsou třídy základní školy, školní družina a jídelna, ve druhém paře je odpočinková místnost využívaná i jako tělocvična.

Žáci školy využívají dvě kmenové třídy, školní družinu jako odpočinkovou místnost, prostornou klubovnu jako tělocvičnu. Učebny jsou dostatečně velké, každá obsahuje relaxační koutek s kobercem a rehabilitačními pomůckami. Třídy jsou vybaveny novými výškově nastavitelnými lavicemi a židličkami, které splňují hygienické parametry. Ve třídách mají děti k dispozici počítače s výukovými programy.

Učebny jsou esteticky upravené tak, aby se v nich žáci cítili co nejlépe. Stěny tříd jsou vyzdobeny názornými pomůckami.

Učitelský sbor má k dispozici své třídy a kabinet pomůcek.

V zimním období je škola z části vytápěna akumulačními kamny a v rekonstruované části plynovým kotlem a radiátory. Podlahy tříd jsou pokryty krytinou z PVC.

Škola je velmi dobře vybavena názornými učebními pomůckami, didaktickou a výpočetní technikou. Škola má dostatek výukových počítačových programů, které přispívají k zatraktivnění výuky.

Pro nápravu vývojových poruch učení máme k dispozici řadu odborné literatury, učebnic a pracovních textů a materiálů pro žáky.

Ve škole máme žákovskou a učitelskou knihovnu. Obě dvě oddělení knihovny se pravidelně doplňují o nové publikace.

V I. třídě je pro výuku instalována Smart tabule s projektorem. Ve II. třídě je dataprojektor a digitální dotyková tabule.

V létě v roce 2013 byla provedena výměna oken a vchodových dveří, bylo provedeno zateplení budovy a udělána nová fasáda. O prázdninách v roce 2016 byla provedena rekonstrukce VC v MŠ. V roce 2020 proběhla rekonstrukce VC ZŠ, výměna plynového kotle a výměna střešní krytiny celé budovy.

V roce 2021 bylo otevřeno sportovní hřiště.

2.4. Charakteristika učitelského sboru

V základní škole má většina učitelů vysokoškolské vzdělání pedagogického směru. V mateřské škole mají učitelky střední vzdělání s maturitou pedagogického směru.

2.5. Projekty školy

Škola již několik let pravidelně zpracovává projekty protidrogové prevence zaměřené na boj proti šikaně. Cílem projektů je vytváření podnětné komunikace mezi účastníky výchovně vzdělávacího procesu, posilování důvěry a vytváření vhodného klidného klimatu ve škole. Projekty probíhají jak ve škole, tak navštěvujeme instituce zabývající se problémem šikany a zneužívání návykových látek.

2.5.1. Celoškolské projekty

Pedagogové základní školy a mateřské školy připravují pro děti celoškolní projekty. Ty prolínají vyučovacím procesem a jsou vytvářeny jako motivační projekty. Vycházejí z podmínek školy a jejich potřeb. Propojují práci základní školy a mateřské školy s okolím, ve kterém se škola nachází. Cílem projektů je zpestření výuky, mají napomáhat vytváření dobrých mezilidských vztahů, utužovat vztah dětí ke svému bydlišti, ke krajině, kde žijí.

Projekty jsou zaměřeny na :

• tradice a zvyky kraje, kde žijeme

• na čtenářskou gramotnost

• na matematickou gramotnost a zábavnou logiku

• na environmentální výchovu a ochranu životního prostředí

2.5.2. Krátkodobé projekty

Krátkodobé projekty každoročně prolínají školním vyučováním. Učitelé vzájemně spolupracují na daném tematickém projektu v rámci školy v přírodě. Tyto projekty se snaží o integraci výuky, propojení jednotlivých předmětů tak, aby žáci získali co nejucelenější pohled na daný obsah výuky. Při projektech často žáci pracují ve věkově  heterogenních skupinách, což napomáhá rozvoji komunikace a spolupráce mezi nimi. Výsledky projektového vyučování škola prezentuje na veřejnosti formou výstavek ve škole a v obci.

2.5.3. Projekty hrazené z EU peníze školám

V letech 2010 - 2012 jsme se zapojili do projektu EU „My se školy nebojíme I“ v oblasti Individualizace v šablonách I. Čtenářská gramotnost, II. Cizí jazyky, IV. Matematická gramotnost a v oblasti Inovace v šabloně II. Cizí jazyky. V rámci tohoto projektu byly nakoupeny nové počítače, tiskárna, laminátor, dataprojektor, notebooky, Smart tabule.

V roce 2015 – 2016 jsme v rámci projektu „My se školy nebojíme II“ uskutečnili dvě stáže ve školách na Slovensku (Čajkov a Hronske Kosihy), jazykový kurz na Maltě a uskutečnili jsme čtenářské dílny ve 3. a 5. ročníku.

V roce 2016 – 2018 jsme v rámci projektu „My se školy nebojíme II“ zaměstnali na rok a půl školního asistenta, uskutečnili jsme Čtenářský klub, Klub zábavné logiky a rozvoje matematické gramotnosti, a v MŠ jsme uskutečnili Odborně zaměřená tematická setkávání s rodiči.

V letech 2018 – 2020 jsme realizovali projekt „Učíme se zábavně“ hrazený z ESF. V rámci projektu jsme zaměstnali na 18 měsíců školního asistenta, nakoupili jsme 10 tabletů pro žáky II. třídy.

V roce 2020 – 2022 jsme navázali na předchozí roky a pokračovali jsme v dotaci z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání s názvem projektu „Učíme se zábavně II“ s dotací 473 041 Kč. V rámci tohoto projektu jsme zaměstnali školního asistenta na jeden školní rok, uskutečnili doučování zaostávajících žáků v důsledku pandemie Covid a projektové dny v MŠ, ZŠ a projektový den mimo ZŠ.

V nastávajících letech 2022 -2025 čerpáme dotace ve výši 768 003 Kč v rámci „výzvy č. 02_22_002-OP JAK-Šablony I“.

2.6. Spolupráce s rodiči, Školskou radou, PPP, místními institucemi

Spolupráce s rodiči

Komunikace mezi učiteli a rodiči se uskutečňuje na základě partnerství a spolupráce. Rodičům je umožněn vstup do vyučování. Rodiče jsou podle zájmu a možností zapojováni do školních a mimoškolních činností.

Přenos informací uvnitř školy se uskutečňuje každodenním stykem učitelů a žáků základní školy. Důležité dokumenty a informace pro rodiče jsou vystaveny na velkých panelech na nástěnkách na chodbách školy.

Pedagogický sbor cíleně pracuje na větší informovanosti rodičů a veřejnosti o škole. Jsou založeny www stránky školy. Rodiče dostávají na začátku školního roku letáček s informacemi o průběhu nastávajícího školního roku, učitelé pořádají pro rodiče projektové dny a ukázkové hodiny. Rodiče jsou pravidelně zváni na akce školy. Žáci připravují pro rodiče a občany v obci veřejná vystoupení, kde každý žák dostane šanci uplatnit své dovednosti.

Rodiče jsou o školních výsledcích svých dětí informováni prostřednictvím notýsků a žákovských knížek, kde je zaznamenáno dostatečné množství známek. Dvakrát v roce se konají společné třídní schůzky.

Školská rada

Motto:

Aby škola fungovala jako centrum vzdělanosti obce, musí se otevřít a přijmout všechny, kteří do školy přicházejí s nejrůznějšími úkoly a cíli.

V listopadu 2005 byla zřizovatelem Obcí Nové Hrady ustanovena Školská rada, která má 3 členy. Společným cílem je podílet se na řízení školy. Rada se schází 2x ročně a projednává důležité otázky chodu školy.

Pedagogicko-psychologické poradny

Škola spolupracuje s PPP Ústí nad Orlicí, s PPP v Chrudimi a SPC Skuteč.

Místní a regionální instituce

Obec je škole nakloněna. Podporuje nás morálně, finančně, podle toho, co je v jejích silách. Akce, které škola pořádá, vždy někdo ze strany zastupitelů navštíví. Z místních organizací spolupracujeme s hasiči a místní knihovnou.

1. Charakteristika školního vzdělávacího programu

„Chcete-li dobře vzdělávat, pamatujte na tré věcí – hlava, ruce, srdce.“

(J. A. Komenský)

6.5Zaměření školy

Školní vzdělávací program Tvořivá škola pro život naplňuje výchovné a vzdělávací cíle RVP ZV. Program je založen na principech činnostního učení.

Východiska školního vzdělávacího programu Tvořivá škola pro život:

• v základním vzdělávání jde o to, aby si žáci osvojili základní poznatky o životě kolem sebe, (nelze naučit vše, k čemu lidstvo v poznání došlo)

• k učení lze žáky motivovat a učinit je zajímavým a přiměřeným jejich věku

• nejlepších a trvalých výsledků lze dosáhnout na základě porozumění určitému jevu, toho lze dosáhnou tehdy, když žák zapojí do učení co nejvíc smyslů, když bude provádět činnosti, pozorovat, hovořit o nich, vyslovovat závěry – objevovat

• chceme-li dosáhnout dobrých výsledků u všech žáků, musíme jim dát prostor pro učení, protože stejných výsledků nelze dosáhnout u všech žáků za stejnou dobu

• kvalitu vzdělávání neurčuje množství poznatků, ale jejich propojenost, smysluplnost a použitelnost pro život

• komplexní rozvoj osobnosti žáka

• pozitivně laděné hodnotící soudy, užívané průběžně, mají vyšší motivační hodnotu a vedou k celkově dobrému zvládání učiva

Profilace školy

Tvořivá škola - moderní metody a formy výuky

• všichni žáci se aktivně zapojují do výuky

• neučíme memorovat, učíme myslet

• učení vychází z denní praxe a má činnostní charakter

• žáci pracují samostatně i v týmu

• každý žák zažije denně ve škole úspěch

• základní učivo zvládají všichni žáci

• rozvíjíme talent dětí

• projektové vyučování již od 1. třídy

• respektujeme individuální zvláštnosti dětí

Vztahy

• učitel a žák a rodič jsou partneři, kteří se vzájemně respektují

• děti mají možnost se vyjadřovat k veškerému dění ve škole

• k řešení problémů přispívá kamarádská atmosféra

Principy školního vzdělávacího programu

Při formulování principů Školního vzdělávacího programu Tvořivá škola pro život (dále jen ŠVP) jsou východisky tradice reformní pedagogiky české činné školy, současné výzkumy učení a vzdělávání a současné dokumenty, které se zabývají problematikou vzdělávání, vzdělávací programy pro základní vzdělávání schválené MŠMT ČR, Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, Bílá kniha, jakož i vědecké výzkumy mozku, které jednoznačně preferují činnostní formy vzdělávání mládeže.

Osobnost učitele

ŠVP obsahuje nové chápání osobnosti učitele, které spočívá v rozvoji jeho tvořivosti a osobní odpovědnosti za úroveň vzdělanosti žáků, ve schopnosti vhodně vnitřně diferencovat výuku podle zájmů a potřeb žáků. Učitel přistupuje k žákovi s úctou, s náklonností, s vírou v jeho síly a schopnosti, s patřičnou pozorností. Je zásadový, zejména v případech, kdy se v chování žáka objeví odchylky od běžných norem.

Osobnost žáka

ŠVP chápe žáka jako svébytnou, svobodnou a zodpovědnou osobnost, která je schopna uplatňovat svá práva a plnit své povinnosti, která dokáže projevovat své pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací a která dokáže vnímat a rozvíjet citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě. Jako osobnost, která dokáže tvořivě myslet, logicky uvažovat a samostatně se rozhodovat. Jako osobnost, která je schopna aktivně rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví a odpovídat za něj, která je tolerantní a ohleduplná k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám a umí žít společně s ostatními lidmi.

Obory a mezioborové vztahy

ŠVP je založen na mezioborových vztazích, mezioborovém projektovém vyučování a všestranné nabídce integrovaných vzdělávacích obsahů, která se snaží respektovat aktuální život žáků. Na jeho základě mohou učitelé poskytnout všem žákům příležitost rozvíjet se v souladu se svými individuálními schopnostmi, potřebami a zájmy.

Metody a formy práce

Základním principem ŠVP - Tvořivá škola pro život je opustit dosavadní ustálené

formy výuky a nahradit je činnostními formami učení, při nichž je žák veden k aktivní tvořivé práci. Činnostní učení dává prostor k aktivnímu osvojování učiva a k samostatným úvahám, žák není pouze pasivním příjemcem informací, ale může projevit vlastní iniciativu – koná, činí, přemýšlí. Činnostní učení vytváří podmínky ke vzájemné komunikaci mezi učitelem a žákem, ale i mezi žáky navzájem, rozvíjí smysl pro týmovou práci, přirozeně vede žáka k přemýšlení a tvorbě vlastních otázek, zároveň rozvíjí samostatnost, učí samokontrole. K žákovi je přistupováno jako k jedinečné osobnosti, která se aktivně podílí na vlastním vzdělávání.

Didaktické zásady školního vzdělávacího programu

Didaktické zásady při realizaci školního vzdělávacího programu Tvořivá škola pro život směřují k:

• probouzení zájmů žáka o vzdělávací činnost a poznávání

• podněcování aktivní účasti žáka činnostmi ve vzdělávacím procesu

• využívání zkušeností žáka a vytváření kompetencí pro užití osvojovaného učiva v běžné životní praxi

Názornost

Největší hodnotu má přímý názor v rukou každého žáka. Přímým názorem jsou např.:

• skutečné předměty

• kreslené obrazy

• modely

• náčrty a diagramy

• demonstrační obrazy, mapy aj.

K názoru je třeba se vracet a stále se přesvědčovat o porozumění učivu žáky.

Srozumitelnost

Vyučování bude pochopitelné, když žák všemu učivu správně porozumí.

K tomu je třeba:

• vhodně volit obsah učiva a způsob práce ve škole.

• zůstávat u prvopočátků učiva, až je řádně pochopeno

• učivo se opakovaně aplikovat v nových situacích

• postupovat zvolna

• stále se přesvědčovat, jak žáci nové učivo pochopili a jak ho zvládají

• abstraktní pojmy objasňovat názorem a příkladem

Přiměřenost

• respektovat stupeň psychického vývoje dítěte

• obsah a rozsah učiva přizpůsobovat individuálním schopnostem dětí

Podněcování aktivity žáka

• využití praktických zkušeností žáků,

• omezení dlouhých teoretických výkladů

• podpora frontálního experimentování

• samostatné objevování poznatků žáky

Propojení teorie s praxí

• klást důraz na využití poznatků a dovedností získaných v jednom vyučovacím předmětu i v jiných vyučovacích předmětech

• informovat žáky o praktickém využití získaných vědomostí a dovedností

• teoretické poznatky ověřovat v praxi

6.6Činnostní učení a klíčové kompetence-výchovné a vzdělávací strategie

Základy činnostních metod a forem učení položil filozof, pedagog a psycholog Jan Amos Komenský svým nadčasovým pedagogickým dílem. Systém českého činnostního učení byl rozvinut a v praxi ověřen reformní pedagogikou české činné školy 30. let 20. století.

Dnešní podoba českého činnostního učení, tak jak ji předkládá školní vzdělávací program Tvořivá škola pro život, vychází z této české tradice, ze současných pedagogicko-psychologických výzkumů učení a vzdělávání, ze současných dokumentů, které se zabývají problematikou základního vzdělávání, jakož i ze zkušeností nejlepších učitelů z praxe.

Činnostní učení vede žáka k osvojení klíčových kompetencí, které jsou souhrnem vědomostí a dovedností důležitých pro osobní rozvoj a společenské uplatnění jedince. Cílem základního vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni přiměřené jejich věku a připravit je na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti.

Proces učení a kompetence k učení

Základními principy moderního činnostního vyučování je probouzení zájmu a nabývání nových poznatků žáky názorně, upřednostněna je vlastní činnost a prožívání za pomoci vhodných metodických materiálů a pomůcek. Žák zde není pouze pasivním příjemcem informací, ale projevuje vlastní iniciativu.

Prostředkem k procvičování učiva jsou konkrétní příklady a situace, které přináší každodenní život kolem nás, a tak má pro žáky osobní smysl, zároveň se zaměřuje na zvládnutí podstatných jevů. Příklady a názory učí žáka vnímat učení jako činnost důležitou pro vlastní život i existenci okolního světa.

Vizualizace myšlení prostřednictvím pomůcek (kostka a kolečka, divadélko, kartičky apod.) zprostředkovává učiteli stálou kontrolu nad prací všech žáků.

Žák se učí zvládat učivo jako základ k dalšímu učení a jeho využívání v životě. Činnostní vyučování lze právem označit za základ celoživotního vzdělávání.

Cílem naší školy prostřednictvím činnostního vyučování je vést žáky k zodpovědnosti za své vzdělávání, umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení:

• vybíráme vhodné způsoby, metody a strategie, učíme žáky plánovat, organizovat a řídit vlastní učení

• vysvětlujeme smysl a cíl učení, posilujeme pozitivní vztah k učení

• učíme žáky vyhledávat a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívat v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě

• vedeme žáky k používání obecných termínů, znaků a symbolů, uvádět věci do souvislostí, propojovat do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytvářet komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy

• umožňujeme žákům samostatně pozorovat a experimentovat, získané výsledky porovnávat, kriticky posuzovat a vyvozovat z nich závěry pro využití v budoucnosti

• učíme žáky posoudit vlastní pokrok a určit překážky či problémy bránící učení, naplánovat si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit

• vedeme žáky ke kritickému zhodnocení výsledků svého učení a diskusi o nich

• učíme práci s chybou, uplatňujeme individuální přístup k žákovi

Řešení problémů a kompetence k řešení problémů

Činnostní učení je v podstatě metoda objevování. Žáci objevují principy a zákonitosti jevů a problémů sami, na základě kroků doporučených učitelem. Vlastním objevováním, manipulací s pomůckami a vlastní tvorbou úloh si žáci poměrně rychle a především trvale osvojí praktické zkušenosti, k čemu bude nový poznatek či dovednost sloužit.

Dramatizace, hraní rolí a společné řešení problémů rovněž utvářejí podmínky pro rozvoj kooperace a týmové práce.

Cílem naší školy prostřednictvím činnostního vyučování je podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů:

• učíme žáky vnímat nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpoznávat a pochopit problém, přemýšlet o nesrovnalostech a jejich příčinách, promýšlet a plánovat způsob řešení problémů a využívat k tomu vlastního úsudku a zkušeností

• vedeme žáky k vyhledávání informací vhodných k řešení problémů

• učíme žáky nenechat se odradit případným nezdarem a vytrvale hledat konečné řešení problému

• podporujeme samostatnost při řešení problémů, různé přijatelné způsoby řešení;

• při řešení problémů učíme žáky používat logické, matematické a empirické postupy

• vedeme žáky k ověřování správnosti řešení problémů a aplikaci osvědčených postupů při řešení obdobných nebo nových problémových situací, ke sledování vlastního pokroku při zdolávání problémů

• učíme žáky obhajovat svá rozhodnutí a uvědomovat si zodpovědnost za výsledky svých činů

Komunikativní dovednosti a kompetence

Činnostní učení vytváří podmínky ke vzájemné komunikaci mezi učitelem a žákem, ale i mezi žáky navzájem, rozvíjí smysl pro týmovou práci a vede k přirozenému zapojení žáků se speciálními potřebami učení. Žáci jsou vedeni k samostatnému vyjadřování, přesné formulaci myšlenek. Učitel je partnerem žáka, kdy partnerství můžeme charakterizovat jako aktivní podíl žáka na vyučování usměrňovaný učitelem.

Cílem naší školy prostřednictvím činnostního vyučování je vést žáky k otevřené, všestranné a účinné komunikaci:

• učíme žáky formulovat a vyjadřovat své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřovat se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu

• rozvíjíme schopnost naslouchat promluvám druhých lidí, porozumět jim, vhodně na ně reagovat, účinně se zapojovat do diskuse, obhajovat svůj názor a vhodně argumentovat

• zaměřujeme se na rozvíjení komunikačních dovedností žáků v mateřském jazyce, v cizím jazyce, informačních a komunikačních technologiích a v sociálních vztazích

• netolerujeme agresivní, hrubé, vulgární a nezdvořilé projevy chování žáků

• učíme žáky publikovat a prezentovat názory a myšlenky ve školním časopise, v místním tisku, na webových stránkách apod.

• důsledně vyžadujeme dodržování pravidel stanovených ve školním řádu, řádu akcí mimo školu apod. a umožňujeme žákům podílet se na sestavování těchto pravidel

Sociální a personální vztahy a kompetence

V průběhu vzdělávacích procesů ve středu zájmu sebekontrola, sebehodnocení a samostatné rozhodování žáka. Učí se pracovat sám a spolupracovat v týmu.

Činnostní vyučování nevyžaduje žádnou zásadní změnu organizace vyučování ve škole, přitom vytváří prostor pro všechny organizační formy a moderní metody vyučování uvnitř třídy. K základním pracovním metodám činnostního učení patří projektové vyučování, využívání mezipředmětových vztahů, individualizace (samoučení), práce ve skupinách, samostatná a týmová práce s učebnicemi, pracovními sešity, didaktickými pomůckami.

Cílem naší školy prostřednictvím činnostního vyučování je rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých:

• podporujeme skupinovou výuku a kooperativní vyučování

• učíme žáky pracovat v týmech, zastávat v týmu různé role, podílet se na utváření příjemné atmosféry

• učíme žáky kriticky hodnotit práci týmu, svoji práci v týmu i práci ostatních členů týmu

• vedeme žáky k ohleduplnosti a úctě při jednání s druhými lidmi, k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytnutí pomoci nebo požádání o ni

• motivujeme žáky k efektivní spolupráci s druhými při řešení daného úkolu, k oceňování zkušeností druhých lidí, respektování různých hlediska a čerpání poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají

• podporujeme vzájemnou pomoc žáků, vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně potřebují

• upevňujeme v žácích vědomí, že ve spolupráci lze lépe naplňovat osobní i společné cíle a dosáhnout pocitu sebeuspokojení a sebeúcty

Výchova občana a občanské kompetence

K žákovi se v rámci činnostního učení přistupuje jako k jedinečné osobnosti, která se aktivně podílí na vlastním vzdělávání. Učitel podporuje rozvoj vnitřní motivace žáků ve výuce, akceptuje náměty žáků, vytváří přirozený prostor pro poznávací aktivity a přijímá osobní odpovědnost za celkovou úroveň jejich vzdělanosti a občanské zralosti.

Výsledkem činnostních postupů je zdravá individualita – žák zvídavý, aktivní, tolerantní, ohleduplný a otevřený. Žák, který se chová zodpovědně, je schopen a ochoten respektovat normy, tolerovat ostatní lidi a vážit si jejich práce.

Cílem naší školy prostřednictvím činnostní vyučování je vychovávat žáky jako svobodné občany, kteří si plní své povinnosti, uplatňují svá práva a respektují práva druhých, jako osobnosti zodpovědné za svůj život, své zdraví a za své životní prostředí, jako ohleduplné bytosti, schopné a ochotné účinně pomoci v různých situacích:

• učíme žáky respektovat přesvědčení druhých lidí, vážit si jejich vnitřních hodnot

• rozvíjíme schopnost vcítit se do situací ostatních lidí

• netolerujeme útlak a hrubé zacházení, sociálně patologické jevy(drogy, šikana, kriminalita mládeže)

• na konkrétních situacích učíme žáky uvědomit si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí

• důsledně dbáme na dodržování pravidel chování ve škole, stanovených ve vnitřních normách školy

• v rámci svých předmětů a své působnosti seznamujeme žáky s vhodnými právními normami

• vedeme žáky k odpovědnému chování v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka a k poskytnutí účinné pomoci podle svých možností

• v rámci svých předmětů vedeme žáky k respektování a ochraně našich tradic a kulturního i historického dědictví, k pozitivnímu postoji k uměleckým dílům, smyslu pro kulturu a tvořivost

• nabízíme žákům vhodné pozitivní aktivity

• vedeme žáky ke zkvalitnění životního prostředí ve škole i mimo ni

Vztah k práci a pracovní kompetence

Cílem naší školy prostřednictvím činnostního vyučování je vést žáky k pozitivnímu vztahu k práci, naučit žáky používat při práci vhodné materiály, nástroje a technologie, naučit žáky chránit své zdraví při práci, pomoci žákům při volbě jejich budoucího povolání:

• vedeme žáky k bezpečnému a účinnému používání materiálů, nástrojů

• při výuce vytváříme podnětné a tvořivé pracovní prostředí, měníme pracovní podmínky, žáky vedeme k adaptaci na nové pracovní podmínky

• důsledně žáky vedeme k dodržování vymezených pravidel, k ochraně zdraví, k plnění povinností a závazků a k ochraně životního prostředí

• kvalitně odvedenou práci vždy pochválíme

• různými formami seznamujeme žáky s různými profesemi-ujasňujeme představu žáků o reálné podobě jejich budoucího povolání a o volbě vhodného dalšího studia

Kompetence digitální

Na konci vzdělávání žák:

- ovládá běžně používaná digitální zařízení, aplikace a služby; využívá je při učení i při zapojení do života školy a do společnosti; samostatně rozhoduje, které technologie pro jakou činnost či řešený problém použít

- získává, vyhledává, kriticky posuzuje, spravuje a sdílí data, informace a digitální obsah, k tomu volí postupy, způsoby a prostředky, které odpovídají konkrétní situaci a účelu

- vytváří a upravuje digitální obsah, kombinuje různé formáty, vyjadřuje se za pomoci digitálních prostředků

- využívá digitální technologie, aby si usnadnil práci, zautomatizoval rutinní činnosti, zefektivnil či zjednodušil své pracovní postupy a zkvalitnil výsledky své práce

- chápe význam digitálních technologií pro lidskou společnost, seznamuje se s novými technologiemi, kriticky hodnotí jejich přínosy a reflektuje rizika jejich využívání

- předchází situacím ohrožujícím bezpečnost zařízení i dat, situacím s negativním dopadem na jeho tělesné a duševní zdraví i zdraví ostatních; při spolupráci, komunikaci a sdílení informací v digitálním prostředí jedná eticky

6.7Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami s přiznanými podpůrnými opatřeními prvního až pátého stupně

Škola bude vytvářet prostor pro rozvíjení osobnosti každého žáka. Ve spolupráci s pedagogicko- psychologickou poradnou se věnujeme žákům se speciálními vzdělávacími potřebami (žáci se zrakovým postižením, sluchovým postižením, mentálním postižením, vadami řeči, s více vadami, s autismem, se specifickými poruchami učení nebo chování apod.). Tito žáci jsou vzděláváni podle plánu pedagogické podpory (PLPP), případně individuálního vzdělávacího plánu, které vycházejí z diagnostiky a doporučení pedagogicko- psychologické poradny.

Obecné podmínky pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami s přiznanými podpůrnými opatřeními prvního až pátého stupně:

• spolupráce s pedagogicko- psychologickou poradnou, zdravotnickým zařízením (diagnostika, doporučení pro výuku, příprava na povolání)

• připravenost učitelů na výuku žáků

• spolupráce vyučujících se zákonnými zástupci

• vypracování PLPP a individuálního vzdělávacího plánu, jeho dodržování a vyhodnocování

• vhodná organizace výuky

• používání vhodných kompenzačních a relaxačních pomůcek

• respektování zdravotního stavu

• zohlednění druhu, stupně a míry postižení nebo znevýhodnění při hodnocení

žák se speciálními vzdělávacími potřebami

je žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Tito žáci mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření § 16 odst. 9 školského zákona.

Forma vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami uskutečňujeme formou individuální integrace do běžných tříd. Při diagnostikování speciálních vzdělávacích potřeb spolupracujeme se školskými poradenskými zařízeními.

Postup školy při poskytování podpůrných opatření prvního stupně – plán pedagogické podpory

• Při zjištění obtíží a speciálních vzdělávacích potřeb žáka informuje vyučující daného předmětu třídního učitele

• Třídní učitel je zodpovědný za vytvoření plánu pedagogické podpory žáka (PLPP). Plán pedagogické podpory vytváří s metodickou podporou ředitel školy. Na tvorbě PLPP se účastní i vyučující jiných předmětů.

• S plánem pedagogické podpory seznámí škola žáka, zákonného zástupce žáka a další pedagogické pracovníky podílející se na provádění tohoto plánu. Seznámení s PLPP jmenovaní potvrdí svým podpisem.

• Poskytování podpůrných opatření prvního stupně třídní učitel ve spolupráci s ostatními vyučujícími průběžně vyhodnocuje. V případě potřeby třídní učitel plán pedagogické podpory průběžně aktualizuje v souladu s vývojem speciálních vzdělávacích potřeb žáka. Nejpozději po 3 měsících od zahájení poskytování podpůrných opatření poskytovaných na základě plánu pedagogické podpory třídní učitel vyhodnotí, zda podpůrná opatření vedou k naplnění stanovených cílů. Pokud se daná opatření ukážou jako nedostatečná, třídní učitel doporučí zákonnému zástupci žáka využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení.

• Pokud jsou dané opatření dostatečná, pedagogičtí pracovníci nadále pokračují v jejich realizaci a úpravách dle potřeb žáka.

Postup školy při tvorbě individuálního vzdělávacího plánu žáka se speciálními vzdělávacími potřebami (IVP)

• V případě, že opatření vyplývající z Plánu pedagogické podpory žáka nejsou dostačující, třídní učitel doporučí zákonnému zástupci žáka návštěvu školského poradenského zařízení.

• Škola bezodkladně předá Plán pedagogické podpory školskému poradenskému zařízení.

• Pokud školské poradenské zařízení doporučí vzdělávání žáka dle individuálního vzdělávacího plánu, zákonný zástupce podá žádost o vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Ředitel školy žádost posoudí a v případě vyhovění žádosti zajistí zpracovávání IVP.

• Za tvorbu IVP, spolupráci se školským poradenským zařízením a spolupráci se zákonnými zástupci je odpovědný třídní učitel. IVP vytváří třídní učitel ve spolupráci s vyučujícími dotčených předmětů, podklady kontroluje a konzultuje se školským poradenským zařízením třídní učitel. IVP vzniká bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce od obdržení doporučení.

• S IVP jsou seznámeni všichni vyučující, žák a zákonný zástupce žáka.

• Zákonný zástupce stvrdí seznámení s IVP podpisem informovaného souhlasu. Ostatní zúčastnění IVP podepíší.

• Poskytování podpůrných opatření třídní učitel ve spolupráci s ostatními vyučujícími průběžně vyhodnocuje. V případě potřeby učitel daného předmětu za metodické podpory třídní učitel individuální vzdělávací plán průběžně aktualizuje v souladu s vývojem speciálních vzdělávacích potřeb žáka.

• Školské poradenské zařízení 1x ročně vyhodnocuje naplňování individuálního vzdělávacího plánu.

• Pokud jsou dané opatření dostatečná, pedagogičtí pracovníci nadále pokračují v jejich realizaci a úpravách dle potřeb žáka.

• Stejný postup platí, i pokud zákonný zástupce žáka vyhledal pomoc školského poradenského zařízení i bez vyzvání školy.

Úprava očekávaných výstupů stanovených ŠVP

Na úrovní IVP je možné na doporučení ŠPZ v rámci podpůrných opatření upravit očekávané výstupy stanovené ŠVP, případně upravit vzdělávací obsah tak, aby byl zajištěn soulad mezi vzdělávacími požadavky a skutečnými možnostmi žáků a aby vzdělávání směřovalo k dosažení jejich osobního maxima.

K úpravám očekávaných výstupů stanovených ŠVP se využívá podpůrné opatření IVP. To umožňuje u žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně podpory (týká se žáků s lehkým mentálním postižením) upravovat očekávané výstupy vzdělávání, případně je možné přizpůsobit i výběr učiva.

Náhrada části vzdělávacích obsahů některých vzdělávacích oborů jinými vzdělávacími obsahy nebo náhrada celého vzdělávacího obsahu některého vzdělávacího oboru jiným, který lépe vyhovuje vzdělávacím možnostem žáků, se využívá podpůrné opatření úprava obsahů a výstupů ze vzdělávání, prostřednictvím podpůrného opatření IVP u žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními, za podmínek stanovených školským zákonem a vyhláškou č. 27/2016 Sb. V IVP žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními lze v souvislosti s touto náhradou části nebo celého vzdělávacího obsahu vzdělávacích oborů, změnit minimální časové dotace vzdělávacích oblastí (oborů) stanovené v kapitole 7 RVP ZV.Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními spočívajícími v úpravě vzdělávacích v úpravě vzdělávacích obsahů může být v souladu s principy individualizace a diferenciace vzdělávání zařazována do IVP na doporučení ŠPZ speciálně pedagogická intervence. Počet vyučovacích hodin předmětů speciálně pedagogické péče je v závislosti na stupni podpory stanoven v vyhláškou č. 27/2016 Sb. Časová dotace na předměty speciálně pedagogické péče by byla poskytována z disponibilní časové dotace.

Při vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením je třeba zohledňovat jejich specifika: problémy v učení – čtení, psaní, počítání, nepřesné vnímání času, obtížné rozlišování podstatného a podružného, neschopnost pracovat s abstrakcí, snížená možnost učit se na základě zkušenosti, pracovat se změnou, problémy s technikou učení, problémy s porozuměním významu slov, krátkodobá paměť neumožňující dobré fungování pracovní paměti, malá představivost, nedostatečná jazyková způsobilost, nižší schopnost číst a pamatovat si čtené, řešit problémy a vnímat souvislosti.

Mezi podpůrná opatření, která se kromě běžných pedagogických opatření ve vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením osvědčují, patří například posilování kognitivních schopností s využitím dynamických a tréninkových postupů, intervence s využitím specifických, speciálně pedagogických metodik a rozvojových materiálů, pravidelné a systematické doučování ve škole, podpora přípravy na školu v rodině, podpora osvojování jazykových dovedností, podpora poskytovaná v součinnosti asistenta pedagoga.

V souladu s vyhláškou č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, se výstupy minimální doporučené úrovně využijí v případě podpůrných opatření od třetího stupně pouze u žáků s lehkým mentálním postižením. Výstupy, upravené v IVP žáků s lehkým mentálním postižením na základě minimální doporučené úrovně v rámci podpůrných opatření, jsou na vyšší úrovni než očekávané výstupy stanovené v RVP ZŠS.

K úpravám očekávaných výstupů stanovených v ŠVP se využívá podpůrné opatření IVP. To umožňuje u žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními, za podmínek stanovených školským zákonem a vyhláškou č. 27/2016 Sb., upravovat očekávané výstupy vzdělávání, případně je možné přizpůsobit i výběr učiva.

Pro žáky s jiným než mentálním postižením uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona je možné ve školním vzdělávacím programu upravit očekávané výstupy nebo nahradit vzdělávací obsah, jehož realizaci objektivně neumožňuje jejich znevýhodnění, jiným vzdělávacím obsahem, pokud to vyžadují speciální vzdělávací potřeby žáků, a to pouze tehdy, pokud to vyplývá z doporučení školského poradenského zařízení.

Specifikace provádění podpůrných opatření

Jako podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou v naši škole využívána podle doporučení školského poradenského zařízení a přiznaného stupně podpory zejména:

Metody výuky (pedagogické postupy)

• Respektování odlišných stylů učení jednotlivých žáků

• Metody a formy práce, které umožní častější kontrolu a poskytování zpětné vazby žákovi

• Respektování pracovního tempa žáků a poskytování dostatečného času k zvládnutí úkolů

• Podpora poznávacích procesů žáka (osvojování učiva, rozvoj myšlení, pozornosti, paměti)

• Respektování míry nadání žáka a jeho specifika

• Orientace na rozvíjení práce s textem a obrazem, rozvoj vnímání

• Orientace na reproduktivní metody upevňující zapamatování, které vedou k osvojení vědomostí a dovedností pomocí opakování procvičování

• Individualizace výuky (zohledňování individuálních potřeb žáka, respektování pracovních specifik žáka, stylů učení, doplňující výklad nebo procvičování, nastavení dílčích cílů tak, aby žák mohl prožívat úspěch, opakované vracení se ke klíčovým pojmům a dovednostem aj.)

• Respektování pracovního tempa žáka, stanovení odlišných časových limitů pro plnění úkolů

• Zadávání domácích úkolů zohledňuje možnosti žáka a podmínky, které má žák k jejich plnění

• Zohledňování sociálního statusu a vztahových sítí žáka a prostředí, ze kterých žák přichází do školy

• Intervence na podporu oslabených nebo nefunkčních dovedností a kompetencí žáka.

Organizace výuky

• Střídání forem a činností během výuky

• U mladších žáků využívání skupinové výuky

• Postupný přechod k systému kooperativní výuky

• V případě doporučení může být pro žáka vložena do vyučovací hodiny krátká přestávka

• Změna zasedacího pořádku či uspořádání třídy v rámci vyučovací jednotky a se zřetelem k charakteru výuky a potřebám žáků

• Nabídka volnočasových aktivit (ve škole) a podpora rozvoje zájmů žáka

Hodnocení žáka

• Využívaní různých forem hodnocení žáka

• Hodnocení vychází ze zjištěných specifik žáka

• Práce s kritérii hodnocení v závislosti na charakteru žákova problému, s důrazem na podporu rozvoje dovedností a vědomostí žáka

• Podpora autonomního hodnocení (sebehodnocení)

• Zohlednění sociálního kontextu hodnocení, hodnocení směřuje nejen k vyhodnocení úspěšnosti žákova učení, ale také k posílení jeho motivace a vzdělávání

• Z hodnocení jsou zřejmé konkrétní individuálně specifické podoby činnosti vyžadované po žákovi, jsou jasně a srozumitelně formulována hodnoticí kritéria

• Celkové hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami zohledňuje jak omezení žáka, tak zejména jeho pokroky ve vzdělání.

Předměty speciálně pedagogické péče

Jako podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami mohou být v naší škole zařazeny podle doporučení školského poradenského zařízení a přiznaného stupně podpory tyto předměty speciálně pedagogické péče: logopedická intervence pro žáky s poruchami řeči.

Zásady práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami

• seznámení všech pedagogů, ale i spolužáků s daným postižením žáka

• respektování zvláštností a možností žáka

• vysvětlíme vyučujícím způsoby hodnocení žáka a možnostmi úlev

• utvoření optimálního pracovního prostředí včetně vstřícné přátelské atmosféry

• možnost kompenzace jinými činnostmi, kde dítě může být úspěšné

• v případě dlouhodobé nemoci konzultovat a vytvořit individuální vzdělávací plán

• kladení reálných cílů, postupné zvyšování nároků

• podporování snahy, pochvala při sebemenším zlepšení výkonu, nedostatky neporovnávat s ostatními

• navození příjemné a soustředěné atmosféry při práci

• nutnost spolupráce s rodiči

• vyhledávání činností, ve kterých může být žák úspěšný

• dodržení častých přestávek, střídání pracovního tempa

Zapojení dalších osob a subjektů

Při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je nutná spolupráce školy, žáka, jeho zákonného zástupce a školského poradenského zařízení (ŠPZ).

6.8Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných

Nadaný a mimořádně nadaný žák

Nadaným žákem se rozumí jedinec, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.

Za mimořádně nadaného žáka se považuje žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo jednotlivých oblastech rozumových schopností.

Forma vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných

Škola je povinna využít pro podporu nadání a mimořádného nadání podpůrných opatření podle individuálních vzdělávacích potřeb žáků v rozsahu prvního až čtvrtého stupně podpory.

Zjišťování mimořádného nadání žáka provádí školské poradenské zařízení na návrh učitele nebo rodičů. Pro tyto žáky může být vypracován individuální vzdělávací plán, který vychází ze ŠVP a závěrů vyšetření.

Mimořádně nadaní žáci mají upraven způsob výuky tak, aby byli dostatečně motivováni k rozšiřování základního učiva do hloubky především v těch předmětech, které reprezentují nadání dítěte.

Pravidla a průběh tvorby plánu pedagogické podpory nadaného a mimořádně nadaného žáka

• Při zjištění nadání a mimořádného nadání žáka informuje vyučující daného předmětu třídního učitele

• Učitel daného předmětu je zodpovědný za vytvoření plánu pedagogické podpory žáka. Plán pedagogické podpory vytváří s metodickou podporou třídní učitel. Na tvorbě PLPP se účastní i vyučující dalších předmětů, kde se projevuje nadání žáka.

• S plánem pedagogické podpory seznámí škola zákonného zástupce žáka a další pedagogické pracovníky podílející se na provádění tohoto plánu. Seznámení s PLPP jmenovaní potvrdí svým podpisem.

• Poskytování podpory učitel daného předmětu ve spolupráci s ostatními vyučujícími průběžně vyhodnocuje. V případě potřeby učitel za metodické podpory třídního učitele plán pedagogické podpory průběžně aktualizuje v souladu s potřebami žáka. Nejpozději po 3 měsících od zahájení poskytování podpůrných opatření poskytovaných na základě plánu pedagogické podpory třídní učitel vyhodnotí, zda podpůrná opatření vedou k naplnění stanovených cílů. Pokud se dané opatření projeví jako nedostatečná, třídní učitel doporučí zákonnému zástupci žáka využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení.

• Pokud jsou dané opatření dostatečná, pedagogičtí pracovníci nadále pokračují v jejich realizaci a úpravách dle potřeb žáka.

Postup školy při tvorbě individuálního vzdělávacího plánu mimořádně nadaného žáka

• V případě, že opatření vyplývající z Plánu pedagogické podpory žáka nejsou dostačující, třídní učitel doporučí zákonnému zástupci žáka návštěvu školského poradenského zařízení.

• Škola bezodkladně předá plán pedagogické podpory školskému poradenskému zařízení

• Pokud školské poradenské zařízení doporučí vzdělávání žáka dle individuálního vzdělávacího programu, zákonný zástupce podá žádost o vzdělávání podle individuálního vzdělávacího programu. Ředitel školy žádost posoudí a v případě vyhovění žádosti zajistí zpracování IVP.

• Za tvorbu IVP, spolupráci se školským poradenským zařízením a spolupráce se zákonnými zástupci je odpovědný třídní učitel. IVP vytváří třídní učitel ve spolupráci s vyučujícími dotčených předmětů, podklady kontroluje a konzultuje se školským poradenským zařízením. IVP vzniká bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce od obdržení doporučení.

• S IVP jsou seznámeni všichni vyučující, žák a zákonný zástupce žáka

• Zákonný zástupce stvrdí seznámení s IVP podpisem informovaného souhlasu. Ostatní zúčastnění IVP podepíší

• Poskytování podpůrných opatření třídní učitel ve spolupráci s ostatními vyučujícími průběžně vyhodnocuje. V případě potřeby učitel daného předmětu za metodické podpory třídního učitele individuální vzdělávací plán průběžně aktualizuje v souladu s vývojem speciálních vzdělávacích potřeb žáka.

• Školské poradenské zařízení 1x ročně vyhodnocuje naplňování individuálního vzdělávacího plánu

• Pokud jsou daná opatření dostatečná, pedagogičtí pracovníci nadále pokračují v jejich realizaci a úpravách dle potřeb žáka

• Stejný postup platí, pokud zákonný zástupce žáka vyhledal pomoc školského poradenského zařízení i bez vyzvání školy

Postup školy při přeřazení žáka do vyššího ročníku

• Zákonný zástupce žáka požádá o přeřazení do vyššího ročníku

• Ředitel školy jmenuje komisi pro přeřazení žáka do vyššího ročníku

• Ředitel školy stanoví termín konání zkoušky v dohodě se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem

• Ředitel školy stanoví obsah, formu a časové rozložení zkoušky¨

• Žák vykoná zkoušku před komisí

• Komise určí hlasováním výsledek zkoušky

• Škola pořizuje protokol o zkoušce, který je součástí dokumentace žáka ve školní matrice

• Ředitel školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka

• V následujících vysvědčeních se na zadní straně uvede, které ročníky žák neabsolvoval.

Specifikace provádění podpůrných opatření

Metody výuky (Pedagogické postupy)

• Obohacení dílčích výstupů školního vzdělávacího programu nad rámec učiva vyučovacích předmětů a oblastí školního vzdělávacího programu pro nadané a mimořádně nadané žáky, které bude vycházet z RVP

• Pestrá a podnětná výuka, která umožňuje velkou aktivitu, samostatnost a činorodost (nabídka nestandartních problémových úloh)

• Respektování pracovního tempa a zájmů žáka

• Podpora hledání dalších možných postupů řešení problémů

• Napomáhání osobnostnímu rozvoji těchto žáků, zapojovat je do kolektivních činností, vést je k rovnému přístupu k méně nadaným spolužákům, k toleranci, ochotě pomáhat slabším.

Úprava obsahu vzdělávání

• Obohacování učiva (dílčích výstupů) nad rámec školního vzdělávacího programu podle charakteru nadání žáka, které bude vycházet z RVP

• Prohloubení učiva, rozšíření a obohacení o další informace

• Zadávání specifických úkolů, projektů (na složitější a abstraktnější úrovni)

• Příprava a účast na soutěžích

Organizace výuky

• Předčasný nástup dítěte ke školní docházce

• Účast žáka na výuce jednoho nebo více vyučovacích předmětů ve vyšších ročnících školy

• Vnitřní diferenciace žáka v některých předmětech, např. cizí jazyk

• Přeřazení mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě zkoušky před komisí

• Žáci jsou směřováni k zapojení do zájmových aktivit organizovaných školou nebo základní uměleckou školou

• Spolupráce se sportovním klubem.

6.9Začlenění průřezových témat

Ve vyučovacích předmětech jsou zařazena průřezová témata a jejich tematické okruhy:

• Osobnostní a sociální výchova (OSV)

• Výchova demokratického občana (VDO)

• Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS)

• Multikulturní výchova (MKV)

• Environmentální výchova (EMV)

• Mediální výchova (MV)

Průřezová témata reprezentují ve školním vzdělávacím programu okruhy aktuálních problémů současného světa a stávají se významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Jsou důležitým formativním prvkem základního vzdělávání, vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot.

Obsah průřezových témat doporučený pro základní vzdělávání je rozpracován do tematických okruhů. Každý tematický okruh obsahuje nabídku témat (činností, námětů).

Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích obsahů jednotlivých vyučovacích předmětů. Tím přispívají ke komplexnosti vzdělávání žáků a pozitivně ovlivňují proces utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Žáci dostávají možnost utvářet si integrovaný pohled na danou problematiku a uplatňovat širší spektrum dovedností.

Průřezová témata se v různé míře prolínají všemi vyučovacími předměty jako integrativní součást jejich vzdělávacího obsahu.

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA – OSV

Smyslem osobnostní a sociální výchovy je pomáhat každému žákovi hledat vlastní cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému i k dalším lidem. Téma se prolíná všemi vzdělávacími obory, zejména Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a jeho svět a Umění a kultura

Část OSV 1 – Osobnostní rozvoj

Tematický okruh OSV 1.1: Rozvoj schopností poznávání

OSV 1. 1. 1 cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění

OSV 1. 1. 2 cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů

OSV 1. 1. 3 dovednosti pro učení a studium

Tematický okruh OSV 1.2: Sebepoznání a sebepojetí

OSV 1. 2. 1 já jako zdroj informací o sobě;

OSV 1. 2. 2 druzí jako zdroj informací o mně;

OSV 1. 2. 3 moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty);

OSV 1. 2. 4 co o sobě vím a co ne;

OSV 1. 2. 5 jak se promítá mé já v mém chování;

OSV 1. 2. 6 můj vztah ke mně samé/mu;

OSV 1. 2. 7 moje učení;

OSV 1. 2. 8 moje vztahy k druhým lidem;

OSV 1. 2. 9 zdravé a vyrovnané sebepojetí

Tematický okruh OSV 1.3: Seberegulace a sebeorganizace

OSV 1. 3. 1 cvičení sebekontroly, sebeovládání - regulace vlastního jednání i prožívání, vůle;

OSV 1. 3. 2 organizace vlastního času, plánování učení a studia;

OSV 1. 3. 3 stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení

Tematický okruh OSV 1.4: Psychohygiena

OSV 1. 4. 1 dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému;

OSV 1. 4. 2 sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích;

OSV 1. 4. 3 dobrá organizace času;

OSV 1. 4. 4 dovednosti zvládání stresových situací (rozumové zpracování problému,

uvolnění-relaxace, efektivní komunikace atd.);

OSV 1. 4. 5 hledání pomoci při potížích

Tematický okruh OSV 1.5: Kreativita

OSV 1. 5. 1 cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů, originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat" nápady do reality), tvořivost v mezilidských vztazích

Část OSV 2 – Sociální rozvoj

Tematický okruh OSV 2.1: Poznávání lidí

OSV 2. 1. 1 vzájemné poznávání se ve skupině/třídě;

OSV 2. 1. 2 rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech;

OSV 2. 1. 3 chyby při poznávání lidí

Tematický okruh OSV 2.2: Mezilidské vztahy

OSV 2. 2. 1 péče o dobré vztahy;

OSV 2. 2. 2 chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc;

OSV 2. 2. 3 lidská práva jako regulativ vztahů;

OSV 2. 2. 4 vztahy a naše skupina/třída (práce s přirozenou dynamikou dané třídy jako sociální skupiny)

Tematický okruh OSV 2.3: Komunikace

OSV 2. 3. 1 řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem,

řeč lidských skutků;

OSV 2. 3. 2 cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání;

OSV 2. 3. 3 dovednosti pro sdělování verbální i neverbální (technika řeči, výraz řeči,

cvičení v neverbálním sdělování);

OSV 2. 3. 4 specifické komunikační dovednosti (monologické formy - vstup do tématu

„rétorika“);

OSV 2. 3. 5 dialog (vedení dialogu, jeho pravidla a řízení, typy dialogů);

OSV 2. 3. 6 komunikace v různých situacích (informování, odmítání, omluva, pozdrav, prosba,

přesvědčování, řešení konfliktů, vyjednávání, vysvětlování, žádost apod.);

OSV 2. 3. 7 efektivní strategie: asertivní komunikace, dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci, otevřená a pozitivní komunikace;

OSV 2. 3. 8 pravda, lež a předstírání v komunikaci

Tematický okruh OSV 2.4: Kooperace a kompetice

OSV 2. 4. 1 rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu,

odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na

druhé a rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky, pozitivní myšlení apod.);

OSV 2. 4. 2 rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (jasná a respektující komunikace, řešení

konfliktů, podřízení se, vedení a organizování práce skupiny);

OSV 2. 4. 3 rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěže,

konkurence

Část OSV 3 – Morální rozvoj

Tematický okruh OSV 3.1: Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

OSV 3. 1. 1 dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů

a sociálních rolí - problémy v mezilidských vztazích, zvládání učebních problémů

vázaných na látku předmětů, problémy v seberegulaci

Tematický okruh OSV 3.2: Hodnoty, postoje, praktická etika

OSV 3. 2. 1 analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí;

OSV 3. 2. 2 vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost,

respektování atd.;

OSV 3. 2. 3 pomáhající a prosociální chování (člověk neočekává protislužbu);

OSV 3. 2. 4 dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA – VDO

Jejím smyslem je vychovat budoucího dospělého občana demokratické společnosti. Toto téma se uplatňuje nejvíce ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět.

Tematický okruh VDO 1: Občanská společnost a škola

VDO 1. 1 škola jako model otevřeného partnerství a demokratického společenství, demokratická

atmosféra a demokratické vztahy ve škole;

VDO 1. 2 způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v každodenním životě školy

(význam aktivního zapojení žáků do žákovské samosprávy - žákovských rad či

parlamentů);

VDO 1. 3 formy participace žáků na životě místní komunity;

VDO 1. 4 spolupráce školy se správními orgány a institucemi v obci

Tematický okruh VDO 2: Občan, občanská společnost a stát

VDO 2. 1 občan jako odpovědný člen společnosti (jeho práva a povinnosti, schopnost je aktivně

uplatňovat, přijímat odpovědnost za své postoje a činy, angažovat se a být

zainteresovaný na zájmu celku);

VDO 2. 2 Listina základních práv a svobod, práva a povinnosti občana;

VDO 2. 3 úloha občana v demokratické společnosti;

VDO 2. 4 základní principy a hodnoty demokratického politického systému (právo,

spravedlnost, diferenciace, různorodost);

VDO 2. 5 principy soužití s minoritami (vztah k jinému, respekt k identitám, vzájemná

komunikace a spolupráce, příčiny nedorozumění a zdroje konfliktů)

Tematický okruh VDO 3: Formy participace občanů v politickém životě

VDO 3. 1 volební systémy a demokratické volby a politika (parlamentní, krajské a komunální

volby;

VDO 3. 2 obec jako základní jednotka samosprávy státu;

VDO 3. 3 společenské organizace a hnutí

Tematický okruh VDO 4: Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

VDO 4. 1 demokracie jako protiváha diktatury a anarchie;

VDO 4. 2 principy demokracie;

VDO 4. 3 základní kategorie fungování demokracie (spravedlnost, řád, norma, zákon,

právo, morálka);

VDO 4. 4 význam Ústavy jako základního zákona země;

VDO 4. 5 demokratické způsoby řešení konfliktů a problémů v osobním životě i ve společnosti

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH – EGS

Jejím cílem je výchova budoucích evropských občanů. Je hlavně zastoupena ve vzdělávací oblastí Člověk a jeho svět.

Tematický okruh EGS 1: Evropa a svět nás zajímá

EGS 1. 1 rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa;

EGS 1. 2 místa, události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě a světu;

EGS 1. 3 naši sousedé v Evropě;

EGS 1. 4 život dětí v jiných zemích;

EGS 1. 5 lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy

Tematický okruh EGS 2: Objevujeme Evropu a svět

EGS 2. 1 naše vlast a Evropa;

EGS 2. 2 evropské krajiny;

EGS 2. 3 Evropa a svět;

EGS 2. 4 mezinárodní setkávání;

EGS 2. 5 státní a evropské symboly;

EGS 2. 6 Den Evropy;

EGS 2. 7 život Evropanů a styl života v evropských rodinách;

EGS 2. 8 životní styl a vzdělávání mladých Evropanů

Tematický okruh EGS 3: Jsme Evropané

EGS 3. 1 kořeny a zdroje evropské civilizace;

EGS 3. 2 klíčové mezníky evropské historie;

EGS 3. 3 Evropská integrace;

EGS 3. 4 instituce Evropské unie a jejich fungování;

EGS 3. 5 čtyři svobody a jejich dopad na život jedince;

EGS 3. 6 co Evropu spojuje a co ji rozděluje;

EGS 3. 7 mezinárodní organizace a jejich přispění k řešení problémů dětí a mládeže

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA – MKV

Jejím cílem je umožnit žákům seznamovat se s rozmanitostmi různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami. Prolíná se všemi tématy, zejména Jazyk a jazyková komunikace a Umění a kultura.

Tematický okruh MKV 1: Kulturní diference

MKV 1. 1 jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti;

MKV 1. 2 člověk jako nedílná jednota tělesné i duševní stránky, ale i jako součást etnika;

MKV 1. 3 poznávání vlastního kulturního zakotvení;

MKV 1. 4 respektování zvláštností různých etnik (zejména cizinců nebo příslušníků etnik

žijících v místě školy);

MKV 1. 5 základní problémy sociokulturních rozdílů v České republice a v Evropě

Tematický okruh MKV 2: Lidské vztahy

MKV 2. 1 právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci;

MKV 2. 2 udržovat tolerantní vztahy a rozvíjet spolupráci s jinými lidmi, bez ohledu

na jejich kulturní, sociální, náboženskou, zájmovou nebo generační příslušnost;

MKV 2. 3 vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých kultur,

ale i konflikty vyplývající z jejich rozdílnosti);

MKV 2. 4 předsudky a vžité stereotypy (příčiny a důsledky diskriminace);

MKV 2. 5 důležitost integrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích;

MKV 2. 6 uplatňování principu slušného chování (základní morální normy);

MKV 2. 7 význam kvality mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti;

MKV 2. 8 tolerance, empatie, umění vžít se do role druhého;

MKV 2. 9 lidská solidarita, osobní přispění k zapojení žáků z odlišného kulturního prostředí

do kolektivu třídy

Tematický okruh MKV 3: Etnický původ

MKV 3. 1 rovnocennost všech etnických skupin a kultur;

MKV 3. 2 odlišnost lidí, ale i jejich vzájemná rovnost;

MKV 3. 3 postavení národnostních menšin;

MKV 3. 4 základní informace o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a  evropské společnosti;

MKV 3. 5 různé způsoby života, odlišné myšlení a vnímání světa;

MKV 3. 6 projevy rasové nesnášenlivosti – jejich rozpoznávání a důvody vzniku

Tematický okruh MKV 4: Multikulturalita

MKV 4. 1 multikulturalita současného světa a předpokládaný vývoj v budoucnosti;

MKV 4. 2 multikulturalita jako prostředek vzájemného obohacování;

MKV 4. 3 specifické rysy jazyků a jejich rovnocennost;

MKV 4. 4 naslouchání druhým, komunikace s příslušníky odlišných sociokulturních skupin,

vstřícný postoj k odlišnostem;

MKV 4. 5 význam užívání cizího jazyka jako nástroje dorozumění a celoživotního vzdělávání

Tematický okruh MKV 5: Princip sociálního smíru a solidarity

MKV 5. 1 odpovědnost a přispění každého jedince za odstranění diskriminace a předsudků vůči

etnickým skupinám;

MKV 5. 2 nekonfliktní život v multikulturní společnosti;

MKV 5. 3 aktivní spolupodílení dle svých možností na přetváření společnosti, zohlednění potřeb

minoritních skupin;

MKV 5. 4 otázka lidských práv, základní dokumenty

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA – EMV

Jejím cílem je pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí. Prolíná se všemi tématy, zejména Člověk a jeho svět, Člověk a zdraví, Umění a kultura a Člověk a svět práce.

Tematický okruh EMV 1: Ekosystémy

EMV 1. 1 les (les v našem prostředí, produkční a mimoprodukční významy lesa);

EMV 1. 2 pole (význam, změny okolní krajiny vlivem člověka, způsoby hospodaření na nich,

pole a jejich okolí);

EMV 1. 3 vodní zdroje (lidské aktivity spojené s vodním hospodářstvím, důležitost pro

krajinnou ekologii);

EMV 1. 4 moře (druhová odlišnost, význam pro biosféru, mořské řasy a kyslík, cyklus oxidu

uhličitého) a tropický deštný les (porovnání, druhová rozmanitost, ohrožování,

globální význam a význam pro nás);

EMV 1. 5 lidské sídlo - město - vesnice (umělý ekosystém, jeho funkce a vztahy k okolí,

aplikace na místní podmínky); kulturní krajina (pochopení hlubokého ovlivnění

přírody v průběhu vzniku civilizace až po dnešek)

Tematický okruh EMV 2: Základní podmínky života

EMV 2. 1 voda (vztahy vlastností vody a života, význam vody pro lidské aktivity, ochrana její

čistoty, pitná voda ve světě a u nás, způsoby řešení);

EMV 2. 2 ovzduší (význam pro život na Zemi, ohrožování ovzduší a klimatické změny,

propojenost světa, čistota ovzduší u nás);

EMV 2. 3 půda (propojenost složek prostředí, zdroj výživy, ohrožení půdy, rekultivace a situace

v okolí, změny v potřebě zemědělské půdy, nové funkce zemědělství v krajině;

EMV 2. 4 ochrana biologických druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivých druhů);

EMV 2. 5 ekosystémy - biodiverzita (funkce ekosystémů, význam biodiverzity, její úrovně,

ohrožování a ochrana ve světě a u nás);

EMV 2. 6 energie (energie a život, vliv energetických zdrojů na společenský rozvoj, využívání

energie, možnosti a způsoby šetření, místní podmínky);

EMV 2. 7 přírodní zdroje (zdroje surovinové a energetické, jejich vyčerpatelnost, vlivy na

prostředí, principy hospodaření s přírodními zdroji, význam a způsoby získávání a

využívání přírodních zdrojů v okolí)

Tematický okruh EMV 3: Lidské aktivity a problémy životního prostředí

EMV 3. 1 zemědělství a životní prostředí, ekologické zemědělství;

EMV 3. 2 doprava a životní prostředí (význam a vývoj, energetické zdroje dopravy a její vlivy

na prostředí, druhy dopravy a ekologická zátěž, doprava a globalizace);

EMV 3. 3 průmysl a životní prostředí (průmyslová revoluce a demografický vývoj, vlivy

průmyslu na prostředí, zpracovávané materiály a jejich působení, vliv právních a

ekonomických nástrojů na vztahy průmyslu k ochraně životního prostředí, průmysl a

udržitelný rozvoj společnosti);

EMV 3. 4 odpady a hospodaření s odpady (odpady a příroda, principy a způsoby hospodaření s

odpady, druhotné suroviny);

EMV 3. 5 ochrana přírody a kulturních památek (význam ochrany přírody a kulturních památek,

právní řešení u nás, v EU a ve světě, příklady z okolí, zásada předběžné opatrnosti,

ochrana přírody při masových sportovních akcích - zásady MOV);

EMV 3. 6 změny v krajině (krajina dříve a dnes, vliv lidských aktivit, jejich reflexe a

perspektivy);

EMV 3. 7 dlouhodobé programy zaměřené k růstu ekologického vědomí veřejnosti (Státní

program EVVO, Agenda 21 EU) a akce (Den životního prostředí OSN, Den Země

apod.)

Tematický okruh EMV 4: Vztah člověka k prostředí

EMV 4. 1 naše obec (přírodní zdroje, jejich původ, způsoby využívání a řešení odpadového

hospodářství, příroda a kultura obce a její ochrana, zajišťování ochrany životního

prostředí v obci - instituce, nevládní organizace, lidé);

EMV 4. 2 náš životní styl (spotřeba věcí, energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí);

EMV 4. 3 aktuální (lokální) ekologický problém (příklad problému, jeho příčina, důsledky,

souvislosti, možnosti a způsoby řešení, hodnocení, vlastní názor, jeho zdůvodňování a

prezentace);

EMV 4. 4 prostředí a zdraví (rozmanitost vlivů prostředí na zdraví, jejich komplexní a synergické působení, možnosti a způsoby ochrany zdraví);

EMV 4. 5 nerovnoměrnost života na Zemi (rozdílné podmínky prostředí a rozdílný společenský

vývoj na Zemi, příčiny a důsledky zvyšování rozdílů globalizace a princip

udržitelnosti rozvoje, příklady jejich uplatňování ve světě, u nás)

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA – MV

Jejím cílem je vybavení žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Prolíná se všemi tématy, zejména Jazyk a jazyková komunikace a Umění a kultura.

Tematické okruhy receptivních činností – MVR:

Tematický okruh MVR 1: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

MVR 1. 1 pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě;

MVR 1. 2 rozlišování zábavních („bulvárních“) prvků ve sdělení od informativních

a společensky významných;

MVR 1. 3 hodnotící prvky ve sdělení (výběr slov a záběrů);

MVR 1. 4 hledání rozdílu mezi informativním, zábavním a reklamním sdělením;

MVR 1. 5 chápání podstaty mediálního sdělení, objasňování jeho cílů a pravidel;

MVR 1. 6 identifikování základních orientačních prvků v textu

Tematický okruh MVR 2: Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

MVR 2. 1 různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich funkce;

MVR 2. 2 rozdíl mezi reklamou a zprávou a mezi „faktickým“ a „fiktivním“ obsahem;

MVR 2. 3 hlavní rysy reprezentativnosti (rozlišení reality od médii zobrazovaných stereotypů,

jako reprezentace reality);

MVR 2. 4 vztah mediálního sdělení a sociální zkušenosti (rozlišení sdělení potvrzujících

předsudky a představy od sdělení vycházejících ze znalosti problematiky

a nezaujatého postoje);

MVR 2. 5 identifikace společensky významných hodnot v textu, prvky signalizující hodnotu, o

kterou se sdělení opírá;

MVR 2. 6 identifikace zjednodušení mediovaných sdělení, opakované užívání prostředků (ve

zpravodajství, reklamě i zábavě)

Tematický okruh MVR 3: Stavba mediálních sdělení

MVR 3. 1 příklady pravidelností v uspořádání mediovaných sdělení, zejména ve zpravodajství

(zpravodajství jako vyprávění, sestavování příspěvků podle kritérií);

MVR 3. 2 principy sestavování zpravodajství a jejich identifikace, pozitivní principy (význam a

užitečnost), zezábavňující principy (negativita, blízkost, jednoduchost, přítomnost); MVR 3. 3 příklady stavby a uspořádání zpráv (srovnávání titulních stran různých deníků) a

dalších mediálních sdělení (například skladba a výběr sdělení v časopisech pro

dospívající)

Tematický okruh MVR 4: Vnímání autora mediálních sdělení

MVR 4. 1 identifikování postojů a názorů autora v mediovaném sdělení;

MVR 4. 2 výrazové prostředky a jejich uplatnění pro vyjádření či zastření názoru a postoje i pro

záměrnou manipulaci;

MVR 4. 3 prvky signalizující explicitní či implicitní vyjádření hodnocení, výběr a kombinace

slov, obrazů a zvuků z hlediska záměru a hodnotového významu

Tematický okruh MVR 5: Fungování a vliv médií ve společnosti

MVR 5. 1 organizace a postavení médií ve společnosti;

MVR 5. 2 faktory ovlivňující média, interpretace vlivů působících na jejich chování;

MVR 5. 3 způsoby financování médií a jejich dopady;

MVR 5. 4 vliv médií na každodenní život, společnost, politický život a kulturu z hlediska

současné i historické perspektivy;

MVR 5. 5 role médií v každodenním životě jednotlivce, vliv médií na uspořádání dne, na rejstřík

konverzačních témat, na postoje a chování; role médií v politickém životě

(předvolební kampaně a jejich význam);

MVR 5. 6 vliv médií na kulturu (role filmu a televize v životě jednotlivce, rodiny, společnosti);

MVR 5. 7 role médií v politických změnách

Tematické okruhy produktivních činností – MVP:

Tematický okruh MVP 1: Tvorba mediálního sdělení

MVP 1. 1 uplatnění a výběr výrazových prostředků a jejich kombinací pro tvorbu věcně

správných a komunikačně (společensky a situačně) vhodných sdělení;

MVP 1. 2 tvorba mediálního sdělení pro školní časopis, rozhlas, televizi či internetové médium;

MVP 1. 3 technologické možnosti a jejich omezení

Tematický okruh MVP 2: Práce v realizačním týmu

MVP 2. 1 redakce školního časopisu, rozhlasu, televize či internetového média;

MVP 2. 2 utváření týmu, význam různých věkových a sociálních skupin pro obohacení týmu,

komunikace a spolupráce v týmu;

MVP 2. 3 stanovení si cíle, časového harmonogramu a delegování úkolů a zodpovědnosti;

MVP 2. 4 faktory ovlivňující práci v týmu; pravidelnost mediální produkce

Seznam použitých zkratek vyučovacích předmětů

Osobnostní a sociální výchova

Výchova demokratického občana

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Multikulturní výchova

Environmentální výchova

Mediální výchova receptivní

Mediální výchova produktivní

4 Učební plán školy

Povinné vyučovací předměty

Poznámky k učebnímu plánu

• veškerá disponibilní časová dotace je využita k posílení časové dotace jednotlivých vzdělávacích oborů nad rámec vymezené minimální časové dotace.

• vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví je zařazen do vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět

• všechna průřezová témata se prolínají v různé míře všemi vyučovacími předměty jako integrativní součást realizovaných vzdělávacích obsahů

7Učební osnovy

7.1Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace

7.1.1Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura

Vyučovací předmět: Český jazyk

Charakteristika vyučovacího předmětu:

Obsahové, časové a organizační vymezení

Vyučovací předmět Český jazyk zahrnuje učivo v rozsahu stanoveném Rámcovým vzdělávacím programem. Je realizován v časové dotaci: 9 hodin týdně v 1. ročníku, 9 hodin týdně ve 2. ročníku ,8 hodin týdně ve 3. ročníku, 8 hodin týdně ve 4. a 8 hodině týdně v 5. ročníku.

Cíle výuky českého jazyka jsou naplňovány:

1. jazykovou výchovou

2. komunikační a slohovou výchovou

3. literární výchovou

Jazyková výchova je zaměřena na výuku prostého a jasného vyjadřování se spisovným jazykem, poznávání elementárních základů mluvnické stavby jazyka, osvojování si základních pravopisných jevů, vytváření návyků správné spisovné výslovnosti.

V komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, mluvit, rozhodovat se na základě vnímaných pokynů a přečteného textu. Žáci formulují a sdělují své myšlenky, prožitky, pocity, učí se rozumět různým typům textů. Využívají se tyto metody: vyprávění, rozhovor, formulaci otázek a odpovědí, vhodný způsob vyjádření myšlenek, jednoduché popisy.

Při psaní se klade důraz na získání správných psacích dovedností, základů čitelného, přiměřeně hbitého a úhledného rukopisu a psaní s porozuměním.

Ve výuce čtení je kladen důraz na čtení přiměřeně náročných, uměleckých i naučných textů, na jasné a zřetelné čtení s porozuměním. Žáci se učí esteticky prožívat a chápat přiměřené texty. Mohou se používat tyto metody: čtení, předčítání, přednes, vyprávění, jednoduchá ilustrace, dramatizace.

V hodinách Českého jazyka nejsou ostré hranice mezi učivem mluvnice, slohového výcviku, literární výchovy a psaní. Je zde vzájemná propojenost a prostupnost těchto složek českého jazyka.

Kvalita osvojení a užívání mateřského jazyka v jeho mluvené a písemné podobě je základním znakem úrovně všeobecné vzdělanosti žáků základní školy. Jazykový rozvoj žáků probíhá paralelně a ve vzájemné podmíněnosti s jejich rozumovým a emocionálním zráním.

Do vyučovacího předmětu Český jazyk se prolínají tato průřezová témata: Osobnostní a sociální kultura (OSV), Multikulturní výchova (MKV), Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS), Environmentální výchova (EMV), Multikulturní výchova (MKV) a Výchova demokratického občana (VDO).

Výchovné a vzdělávací strategie

Kompetence k učení

Učitel

• předkládá dostatek informačních zdrojů ( učebnice, pracovní sešity, časopisy, vhodné texty )

• pokud je to možné, dává k učivu konkrétní názor ( pomůcku ), aby bylo zapojeno co nejvíce smyslů

• nechává žáky s názornými pomůckami manipulovat, pozorovat, třídit a rozlišovat

• klade důraz na porozumění učivu

• podporuje čtení s porozuměním

• klade na žáky přiměřené nároky

• individuálně vede žáky k získávání poznatků i z jiných zdrojů, než jsou školní materiály

• učí práci s chybou

Kompetence k řešení problémů

Učitel

• učí žáky postupovat od jednoduchých problémů ke složitějším učí žáky na základě pochopení navrhovat a provádět obměny činností motivuje žáky k samostatnému řešení daného problému podporuje kreativitu při řešení problémů, zadává různé typy úloh, zařazuje do výuky hry, které evokují k hádání a dedukci

Kompetence komunikativní

Učitel

• učí žáky reagovat v běžných situacích, formulovat a vyjádřit své myšlenky, vyjadřovat se souvisle a plynule

• učí žáky naslouchat názorům spolužáků, porozumět jim a vhodně reagovat

• nechá žáky při každé činnosti hovořit o pozorovaném jevu

• umožní žákům hovořit o poznaných souvislostech a zkušenostech z jejich života

• dává žákům prostor k vyjádření vlastního názoru

• do výuky zařazuje jednoduchá mluvní cvičení na zvolené téma

Kompetence sociální a personální

Učitel

• učí žáky pracovat ve skupině

• podílí se na utváření příjemné atmosféry ve skupině

• učí žáky vytvářet si pozitivní představu o sobě samém

• učí žáky vzájemné toleranci a zodpovědnosti za plnění dílčích částí společného úkolu

• učí žáky dokázat požádat o pomoc a pomoc dokázat poskytnout

• umožní žákům podílet se na stanovení pravidel pro práci a dbá na to, aby tato pravidla byla respektována

Kompetence občanské

Učitel

• vede žáky k vzájemnému slušnému chování bez hrubosti a násilí

• učí žáky vzájemně si pomáhat, uznávat se a oceňovat nápady druhých

• učí žáky vcítit se do situací ostatních

• vede žáky k aktivnímu zapojení do kulturního dění

Kompetence pracovní

Učitel

• rozvíjí u žáků smysl pro povinnost a vede je k pravidelné přípravě na vyučování

• dbá na dodržování zásad bezpečnosti

• vede žáky k samostatné přípravě jednoduchých pomůcek

• učí žáky poznávat různé obory lidské činnosti, její výsledky a význam pro ostatní lidi

Kompetence digitální

Učitel

• nechává žáky s digitálními pomůckami manipulovat, pozorovat

• klade důraz na porozumění učivu

• nechá žáky porovnávat pracovní postupy, diskutovat o nich, ověřování a kontrola opakovaným spuštěním programu, nalezení chyb, nahrazení opakujícího se vzoru cyklem

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Český jazyk 1. ročník

Český jazyk 2. ročník

Český jazyk 3. ročník

Český jazyk 4. a 5. ročník